Klaudie Švrčková: Umění, které nosíš na sobě

Klaudie Švrčková patří mezi malíře současného moderního umění. Její tvorba je hravá, barevná a plná energie, kterou dokáže přenést z plátna i do každodenních věcí kolem sebe, od obrazů až po design triček pro naši značku. 

S Klaudií jsme se potkali úplnou náhodou – někde na půli cesty, když zrovna mířila na skautskou svatbu. Dnes už mají s Benem za sebou svatbu vlastní, a my měli to štěstí potkat oba. Ben totiž provozuje svou pizzerii, pro kterou mu Klaudie mimo jiné pomalovala krabice na pizzu. Společně teď chystají výstavu pod názvem BENDIE – spojení jejich jmen Ben a Klaudie. Sama se dnešnímu setkání s úsměvem diví:
„Vůbec jsem nečekala, že se dnešek takhle zvrtne.“

Jak ses vlastně dostala k návrhům pro Meatfly? Byla to tvoje první zkušenost se značkou, nebo jste se znali už dřív?

Klaudie: Ředitel Matěj si mě vyhlídl, zavolal mi a já jsem pak jela na centrálu do Brna. Pokecali jsme, domluvili se na okruzích – jeden byl o Brnu, další o květinách a jeden jsem měla úplně volný. Ten se nakonec stal výslednou planetou. Všechno klaplo hned na první dobrou, jen se pak ladily barvy z iniciativy Meatfly.

Se značkou jsem se předtím už setkala. Vždycky jsem ji brala jako cool skate značku. Pamatuju si, že když jsme s Benem začínali chodit, byli jsme na rande v Olomouci a šli jsme se podívat právě do Meatfly. Měli tam kolekci s pizzou a letopočtem 1995, což je Benův ročník. Takže z toho rande mám dodnes kšiltovku Meatfly.

Ben: A já jsem měl ještě opasek ze základky. Nejlepší na něm bylo, že měl otvírák na pivo.

Klaudi, jaké tě čekají projekty do budoucna?

Klaudie: Poslední měsíce jsme řešili hlavně svatbu, ale teď se zase vracím do pracovního procesu. Čeká mě malování domova důchodců na Slovensku. Už jsem dělala podobné projekty v Plzni a v Těšíně. V Plzni například chtěli namalovat autobusovou zastávku. Seniorům chybělo cestování autobusem, tak jsme jim ji vytvořili a měli z toho obrovskou radost. Dají si tam lavičku a chodí tam „na zastávku“. Mají tam i starší autobus, který jezdil před padesáti lety, aby mohli vzpomínat. V Těšíně jsem zase malovala portréty starších celebrit. Obyvatelé tak mohou procházet chodbami a poznávat, kdo je na stěnách.

Zdroj fotografií: https://www.klaudiesvrckova.com

Klaudi, co ti při práci víc vyhovuje – mít volné téma, nebo konkrétní zadání? A odkud vlastně čerpáš inspiraci pro tak rozdílné projekty, jako jsou trička pro Meatfly, telefonní budky nebo malby v domovech důchodců?

Klaudie: Pro mě je lepší mít se od čeho odpíchnout, ale namaluju v podstatě cokoliv. Inspiraci beru všude kolem sebe, hodně záleží na konkrétním tématu. Koukám se na internetu, vnímám věci z okolí a často se radím i s Benem.

Jak bys popsala vibe značky Meatfly a jak se ti do něj tvořilo?

Klaudie: Meatfly na mě působí jako značka s energickým, svobodným a trochu rebelským duchem. Vnímám ji jako něco, co je spojené s pohybem, přírodou a komunitou. Tvořit v tomhle kontextu pro mě byla radost, protože se to krásně propojilo s mojí kreativitou i stylem malování.

Jaké to je, vidět v obchodě trička s vlastním designem?

Klaudie: Je to skvělý pocit. Trochu neskutečné a hlavně moc krásné vidět svou práci mezi produkty velké české značky. V tu chvíli si člověk uvědomí, že jeho návrh opravdu žije a nosí ho lidé venku. Je to pro mě velká čest a zároveň obrovská motivace do další tvorby.

Co bys vzkázala značce Meatfly na další 30 let?

Klaudie: Do dalších 30 let přeju ať vás hlavně dál baví tvořit věci, které lidi spojují a dělají jim radost, a schopnost udržet si svůj originální styl a energii, která Meatfly dovedla až sem.

Co bys poradila mladým kreativcům, kteří chtějí prorazit v designu?

Klaudie: Budujte si vlastní styl, za kterým si opravdu stojíte, a nebojte se jít s kůží na trh. Choďte na akce, seznamujte se, oslovujte lidi a sdílejte svoje portfolio. Kontakty jsou často stejně důležité jako samotný talent.