Naposledy jsme skončili odjezdem z Lock Haven. Cesta to byla dlouhá, sedmihodinová, přes celý New York a ještě pak kus cesty po Long Islandu. Navečer jsme se ale konečně ocitli na oněch Panamoka trailsech, na které jsme byli nasměrováni od Tommyho T.
Plní očekávání jsme si to šli zchekovat a pak uznale pokyvovali hlavou při procházení lajnami, vypadá to opravdu dobře. V době našeho příjezdu kopali na trailsech lokálové Nick, Rich a Ryan. Bylo zrovna ještě dost mokro po několika denních deštích a my jsme nepřipouštěli, že by se dalo jezdit.


 

Na Panamoce je ale nejlepší hlína jakou jsme zatím potkali, je hodně písčitá, čímž parádně vsakuje vlhkost a druhý den už se jezdilo jak o život. Lajn se tu nachází 5 sjízdných, přičemž všechny mají okolo 10 skoků. Pár lajn je tu ještě rozestavěných a taky je tady pump track. Tyto trailsy určitě zařazuji mezi jedny nejlepší spoty, na které jsme tu narazili. Jsou hodně nabroušené, a pokud chcete lítat výš, musíte zatraceně houpat a trefovat dopady. Ježdění jsme si tu užívali asi 4 dny. Předposlední den jsem si dal 360 na největším skoku na Panamoce, z čehož jsem měl sakra dobrý pocit. Poslední den se mi ale nálada zkazila, když jsem přetáhl transfer z lajny do lajny až na zem a oddělal si na týden patu, která se ozývá ještě doteď. Hout měl ale v neděli dobrej den a na pár pokusů se popral s nejzáludnější lajnou se step downem a velkým hipem mezi stromy.
Mimo těchto super trailsů je celkově Long Island fakt pěknej, domy, ulice, všechno. Zavítali jsme se podívat i na bikrosovou dráhu, kde se v neděli konaly menší lokální závody. Několik dní jsme spali na pláži, kde nás ráno probouzely vlny z oceánu a my si tak hned dali ranní koupačku. Lokálové nejvíc příjemní lidi, Nick nás jeden den nechal spát u sebe a ještě nám uvařil večeři. Nedělní BBQ na trailsech byla taky příjemná.

Cestou z Long Islandu jsme se vydali na prohlídku New Yorku včetně Empire State Building. Je to ale sakra vejška, Manhattan jak na dlani. Je to jiný svět a opravdový zážitek být tam. Pokračujeme do Bethlehemu, kde jsme přes couchsurfing mohli znovu zadarmo přespat u jedněch lidí. Počasí nám ale nepřálo a celý týden vesměs propršel. Nevadí, dáváme odpočinek a léčíme se. Já stejně nemohl jezdit, kvůli naražený patě a Hout to taky uvítal. Měli jsme naježděno za poslední dobu opravdu hodně. V pátek jsme si dali poblíž Bethlehemu jeden menší hudební festival, který pořádali naši známí z Grove paláce a my jim slíbili, že se dorazíme podívat.
V sobotu brzy ráno už jsme ale vyráželi směr Lock Haven na Haloween jam. Sotva jsme zaparkovali na zahradě Tommyho T. a vylezli z auta, už nám třese rukou trailsová legenda Kelly Baker. Na očích je mu vidět, že předešlý večer se za to pořádně tahalo, ukazuje nám jeho cirkusové kousky a hází jeden joke za druhým. V tom se na kole ve smyku přiřítí Steve Crandal. “What’s up guys? Where are you from? I’m Steve nice to meet you.“ Jsme v údivu co se to děje a pomalu se přesouváme do lesa. Tam už lidí spousta, dorazili Mark Potoczny, Chris Childs, Ricky Moseley, bráchové Guilliamsovi a Eric Hennessey z FBM, Tom Arkus, Woodward trick mašiny a spousta dalších. Tím, že trailsy nejsou nijak technicky náročné, tak se trikovalo jak o život a bylo na co koukat. Já jezdil jen zlehka, pata pořád ješte bolela i na pedálu a Hout to s ježděním taky nepřeháněl. Větší zábava byla sledovat to. Celý den se nejvíce vyjímal Chris Childs s jeho nepřekonatelnými nosedive 360 a ladným trailsovým stylem, Ricky Moseley – Dew tour rider s obrovskou škálou triků a pár triky se zablýskli i někteří nám neznámí rideři. Z triků padl například backflip suicide doublebarspin od člověka, u kterého byste neřekli, že naskáče lajnu, dále flipwhip a 360 suicide od Alexe Landerouse a frontflip od jednoho z lokálů.





Soutěžilo se ve skoku do výšky a nejpovedenější vlak na týmy. Výsledky s fotkami najdete na Tommyho T. webu tady: . Večer se konala afterparty u Tommyho T. na zahradě a rozhodně to nebylo málo. Zahrálo zhruba pět kapel různých žánrů od easy listening až po metalcore. Po koncertech se všichni přesunuli k velkému ohni, do kterého se v pozdějších hodinách za pomoci pořádné bandy odvalila Tommyho Toyota. Ta stála totiž už ohořelá kus od ohně, když ji předešlý večer Kelly Baker prý tak proháněl po louce, až ji uplně uvařil. Kára pak vzplanula a shořela. Takový byl Halloween trails jam v Lock Haven. Akce, na kterou budeme ještě dlouho vzpomínat.
Další den ráno se několik aut vypravilo do Bethlehemu a my samozřejmě také. Pro nás to byly poslední dny v Pensylvánii, a kde jinde bychom je mohli strávit než na Posh a Catty trails. Prosluněné dny s nádechem podzimu. Ani vedro, ani zima. Celodenní sessions na těch nejlepších trailsech na světě s početnou bandou trailsových nadšenců a lidmi, které jsem předtím znal jen z videí. Přál bych to každému z vás něco takového zažít a být u toho.
Všechno ale jednou končí a to i tyhle dny. Hout odjel do New Yorku vyzvednout na letiště jeho dražší polovičku, další den večer mě nabírají a vyrážíme! Kam vyrážíme? Přeci za teplem a trailsy! Austin, Texas! Yes! ...Pokračování příště…