Pro ty kdo netuší o čem je řeč, tak Kozákov je vrch nacházející se blízko Semil v malebném prostředí Českého Ráje. Před několika lety zde byla postavena nová cesta vedoucí přes samotný vrch až do obou sousedících vesnic. Vzhledem k tomu, že vesnice jsou spojeny i kratší cestou, která nevede přes strmý kopec se serpentinami, není vozovka příliš využívaná a tak se v roce 2009 naskytla možnost vyřídit povolení a na jeden víkend ji uzavřít a uspořádat downhill - longboardové závody. Od té doby jede Kozákov Challenge na ¨plné bomby¨ a získal si srdce všech, kdo jej kdy navštívil. Legendární staly se hlavně nekončící večírky.

Letos to byl již 3. Ročník šampionátu, který byl opětovně zařazen do série oficiálního světového poháru pod záštitou IGSA(Světová asociace) a dostalo se mu té cti zahajovat evropské turné série mistrovství světa.

Závod musí splňovat náročná specifika daná právě IGSA (International Gravity Sports Association), tedy maximální bezpečnost trati, dostatečný spád, technická náročnost a samozřejmě kvalita povrchu. Bezpečnost byla zabezpečena pomocí balíků slámy, kterých se na místo dovezlo přes 2000 ks. Tyto byly vyskládány v nejkrutější zatáčky v podobě bariér. Spád je kapitola sama o sobě – maximální rychlosti dosahující mírně přes 105km/h - vražda, která hovoří za vše.

Samozřejmostí byl autobus na plyn, který jezdce vyvážel zpět na kopec. Trať měří 3,5km, tedy šlapalík zpátky po vlastních, by akci protáhl na 14 let – což by asi nebyl špatný happening, ale zpět k věci. Takto připravená trať čekala na všechny návštěvníky, kteří tento víkend navštívili sever Čech.

Program závodu měl začít již ve středu volným tréninkem a pokračovat čtvrteční a páteční kvalifikací. Počasí v podobě silného mordoru (rozuměj vítr, mlha a déšť) však zavdalo vlastní harmonogram. V pátek i přes neutuchající déšť, se musela zajet časová kvalifikace - byť na zkrácené trati. Do závodu se přihlásilo 180 jezdců a přes absolutně mokrou trať, kterou pro jistotu zkrápělo celodenní mrholení se borci nestyděli to v ¨plných koulích¨ posílat do 180° zatáček – cože ???

Většina riderů byla ze zahraničí a je až překvapující z jakých dálek dorazili. Nechyběli zástupci z Kanady, USA, Austrálie, Brazílie a prakticky všech zemí EU, či zde byli jezdci z Nového Zélandu nebo Jižní Afriky. Ti všichni přijeli již opakovaně a to po předešlých ročnících, které sklidili úspěch na celosvětové downhillové scéně.

V sobotní ráno se počasí konečně umoudřilo a nastolilo nehoráznou pohodu v podobě azura, jenž zlehka zpříjemňoval meluzín. Uvolněná atmosféra, která celý závodní den provázela, byla až nepopsatelná. Na programu byli semifinálové jízdy do k kterých postoupilo top 64 riderů. Závodilo se v disciplínách longboard (jízda ve stoje), streetluge (jízda v leže), classic luge (jízda v leže, podobnější saním). Semifinálový pavouk vždy vypustil dva nejlepší ze čtyř rozjíždějících. Jezdci dosahovali hned v prvním strmém úseku rychlosti okolo 80km/h a v závěru samozřejmě mnohem více, každý run jeli 4 jezdci. Rychlost, ve které se pouštěli do nejostřejších zatáček byla zabíjející a to nemluvě o tom, s jakou přesností slideovali pouhé desítky cm od sebe.
To, že se letošní akce nesmazatelně zapsala do historie downhill skateboardingu u nás, netřeba zmiňovat – ale že to bude takový nářez, to jsme nečekali. Cesta z kopce je jen jedna – tedy příští rok IGSA KOZAKOV CHALENGE 2012.