Richard Smolinský

Čus! Tady Richie! 

Jsem takový kluk z Frýdku-Místku co má rád, když jde něco z kopce, nejlíp když to jde rychle. Proto, nebo spíše protože, máme co by kamenem dohodil nejvyšší horu beskyd, tak nás nejprve tahali po kopcích na sáňkách, později jsme si už sami tahali boby, ty vystřídaly lyže a když nebyl sníh a nestavěly se zrovna bunkry na stromech, tak se vytáhlo kolo.

A protože jezdit po cestě je jednak nebezpečné a hlavně nuda, tak naše stopy mířily čím dále tím častěji do lesů. A tak to celé začalo. Nekonečná spirála léta a zimy, kol, gapů, zlomenin, lyží, prašanu a podlitin. A když do toho všeho vstoupily stopky, zbývalo dodat jen jediné - ÁMEN....