Emil Novák

První Světový pohár, který se jel ještě před Vánocemi v americkém Telluride mi nevyšel úplně podle představ, neboť mě vylosovali podle fér parvidla jako sněžnej pluh a já razil cestu jako první čerstvě napadlým sněhem a neměl šanci se kvalifikovat do finálových jízd. Po svátcích celá crossová particka zastoupená 20 závodníky vyrazila na FIS závod do švýcarského Sedrunu a jelikož bylo pátek třitáctého, ubytovali jsme se pro klid v protiatomovým krytu.

Samotný závod, kterého se zůčastnilo víc jak 200 závodníků pro mě skončil už v 8finále po kolizi v poslední klopence. Po té se nás pár vyvolených přesunulo asi o 200 km na další dvojsvěťák ve Veysonnaz. Tam už se mě podařilo probojovat do finálových jízd, které se pro větší atraktivitu letos začali jezdit po šesti lidech a je to větší řežba. V první rozjížďce jsem ale zaspal a už se mi nepodařilo probojovat do dalších jízd. V druhým závodu jsem si ke všemu vyhodil rameno v dropoklopence, která nedělala problém jenom mě.

www.youtube.com/watch

Teď vyrážím s plnou taškou ibalginů na následující svěťák, který se tentokrát pojede v Kanadě a to ve středisku Blue Mountain. Doufám, že budu držet pohromadě a uvidíme co si na nás kanaďáci pochystali.

Na jednom z podzimních soustředění na Hintru jsem si dal v trati na skoku čistý záda a zjistil, že páteřák je asi bezva věc. Po té co jsem se nemohl zvednout, dostal jsem injekci, po které bylo vše hned veselejší a vrtulník mě transportoval do nemocnice. Naštěstí jsem vyvázl jen s obstojně naraženýma zádama. Teď už s partou crossařů trénujem v Coloredu ve středisku Copper Mountain na první světový pohár sezony, který se pojede 4.12. vTelluride.